Nikon Z6 II: krok vedle?

Stejně jako mnoho fotografů a video tvůrců jsem se rozhodl přejít na mirrorless. Po letech práce s nejednou zrcadlovkou jsem koupil Nikon Z6 II. Byl to ztřeštěný nápad? Unáhlil jsem se? Má vůbec smysl přecházet, když jste si svou kompletní výbavu vystavěli stejně jako já na zrcadlovkovém systému a teď ho máte celý opustit a začít od znova?
V tomto článku se podíváme na Nikon Z6 II a sérii fotoaparátů a objektivů Nikon Z obecně. Zkusím vám odpovědět na otázky výše a třeba vám pomoci při vašem rozhodování nad koupí nového foťáku podobných parametrů.


Mirrorelss – nová dimenze obrazu
Nejprve bych tu rád vyvrátil jednu fámu. Spousta lidí si myslí, že jakmile Canon a Nikon přišly na trh s bezzrcadlovkami, původní digitální zrcadlovky jsou najednou k ničemu a nejde na ně fotit. To je, přátelé, naprostý nesmysl.
Čtyřicet let ti nejlepší fotografové požívali zrcadlovky. Čtyřicet let digitální zrcadlovky vládly světu a byly vybaveny těmi nejmodernějšími a nejpřesnějšími technologie, které kdy vůbec člověk vyvinul. Čtyřicet let byla zrcadlovka bezkonkurenčně nejlepším foťákem. Vysoce profesionální stroje stály stovky tisíc a neexistoval lepší objektiv než ten určený právě na zrcadlovku. Fotografové byli do těchto systému ochotni investovat miliony. A teď to všechno vybavení shodíme ze stolu jen proto, že přišla jakási další technologie?


Výhody bezzrcadlovek
Takový bezhlavý přístup nedává úplně smysl. Pojďme se podívat na PRO a PROTI.
Argumentů, proč nadále používat zrcadlovku, má zaběhlý fotograf mnoho:

- lepší video, hlavně ostření a stabilizace
- focení přes displej
- menší náchylnost na mechanické otřesy
- menší hmotnost a rozměry (ne vždy výhoda)
- vyšší snímkovací frekvence
- rychlejší ostření

Je jen na vás, abyste posoudili, které funkce jsou pro vás klíčové. To rozhodnutí neudělám za vás. Můžete se nicméně inspirovat historií vývoje, kterou jsem tu pro vás shrnul.

Osudný rok 2021
Kolem roku 2010 na trhu prorazily firmy Sony, Olympus a Lumix (Panasonic) se svými prvními modely mirrorless systémů a postupně vyvinuly velice spolehlivé přístroje. Profesionální fotografové nicméně zůstavali u zrcadlovek Nikon a Canon, protože pro akční a náročnější fotografii funkce těchto foťáků nad bezzrcadlovkami vynikaly.
Až v roce 2018 obě firmy představily své první bezzrcadlovky. Zpočátku panovaly pochyby, jestli nový systém bude schopen splnit ty nejnáročnější požadavky a většina profíků se stále držela zrcadel. Přelom přišel přibližně v roce 2021, kdy v návaznosti na Canon EOS R5 přišlo Sony s modelem Alpha A1 a Nikon novou Z9. Tyto tři foťáky už představovali opravdu špičkové nástroje, které byly schopny nahradit ty nejlepší zrcadlovky jako Canon 1D nebo Nikon D3. Nová éra začala.
V době vydání tohoto článku, v roce 2025, již drtivá většina profíků používá bezzrcadla. V podstatě nezáleží na tom, jestli používáte Canon, Nikon nebo Sony. Všechny firmy nabízí velmi srovnatelné modely s vynikajícími funkcemi a nabídka je tak velká, že si svůj foťák vybere každý. Každá značka buduje svou sérii bezzrcadlovek se svým označním. Sony řadu Alfa, Canon řadu R a Nikon řadu Z.

Moje cesta k Zetku
Konec dějepisného okénka, vraťme se do praxe. Chtěl bych vám povědět, jak to bylo s mým přechodem k Z-systému.
Začínal jsem na nikoňácké zrcadlovce D7500. Rukou mi pak prošla D610 a fotil jsem i na Nikony D3S, Zfc a D500. Během roku 2024 jsem si několikrát na zakázky půjčil Nikon Z6 II, z něhož jsem měl smíšené pocity, ačkoli ve většíně případů mi tento stroj ohromně pomohl. A tak tu zmíním ty nevíce patrné situace, kdy bylo nové Zetko skvělým parťákem:

- tichá závěrka při koncertě vážné hudby na HAMU. Zrcadlovka ruší.
- stabilizace a AF při natáčení hudebního klipu. Záběr ze zrcadlovky rozklepaný a neostrý.
- ostření při koncertě XindlaX v Lucerně. Zrcadlovka nepoužitelná.
- ostření na oko při natáčení rozhovorů pro dokumentární seriál. Zrcadlovka toho neschopna.
- ostření na obličej i celkové při natáčení několika aftermovie firemních akcí. Na zrcadlovce musím ostřit ručně: čtyři z pěti záběrů mimo hloubku ostrosti.
.

Koupi Zetka jsem dlouho zvažoval, ale stále si říkal, že při většině akcí mi zrcadlo stačí. Stabilizaci jsem třeba řešil gimbalem či filmovým stativem. Ale autofokus mě dost zlobil. Zvláště některé koncerty už prostě kvůli špatným světelným podmínkám uostřit nešly.

Věděl jsem, že výhody ostření skrývá téměř každý model Nikon Z-series, a tak jsem začal přemýšlet, po kterém sáhnu. Automaticky jsem šel do FullFramu, v úvahu tedy připadaly Nikon Z5, Nikon Z6 I a Nikon Z6 II. Volba pak padla na Z6 II, kterou jsem měl bohatě vyzkoušenou a její funkce zkrátka zvítězily nad oběma zbylými modely.

Nikon Z6 II v praxi: opravdu stojí za to?
No, mohl bych tady nadále polemizovat… Ale rovnou vám na otázku odpovím. Rozhodně ANO! Tedy alespoň co se mého využití týče. Koupi rozhodně nelituji, Zetko se mi již několikrát osvědčilo. Technika mě najednou daleko méně limituje a mohu tak maximum pozornosti věnovat kreativní práci.

Chcete poradit? Máte si ho také koupit? Řeknu to jednoduše. Pokud si to můžete dovolit, běžte do toho. V případě, že již disponujete sadou objektivů na DSLR, sežeňte si redukci FTZ (ideálně druhou generaci), s níž lze tato skla bez omezení používat.

Závěrem
Ať budete fotit nebo natáčet na cokoli, technika je stále pouze nástroj, který vám má práci zjednodušit a usnadnit. Nejlepší tělo za 200 tisíc vám dobrý snímek nezaručí. Mám kamaráda, který dlouhou dobu fotil na Nikon D5600, což byl naprosý entry model této značky, a jeho fotky sklízely stejný úspěch jako ty od fotografů s profi technikou.

Je to zkrátka a jednoduše především o přístupu a schopnostech fotografa, nikoli funkcích jeho techniky, která mu avšak může jistou měrou k výsledku pomoci. Mně osobně Nikon Z6 II pomáhá natolik, že mohu s klidným svědomím říci, že se jeho koupě vyplatila.